..... na těchto osobních webových stránkách věnovaných především mému genealogickému bádání ( a nejen rodinnému ), ale také obecné genealogii jako takové. Stránka je rovněž věnována také heraldice, historii, geografii a dalším souvisejícím vědám.
Stránky jsou průběžně doplňovány a aktualizovány o nové informace v různých časových intervalech, tak jak mi dovoluje volný čas věnovaný mému bádání.
Věřím, že na stránkach naleznete pro Vás užitečné informace a budete se i v budoucnu na tyto stránky rádi vracet.
berní rula - (staročeské berně znamená daň) představuje první úplný soupis a popis všech obcí, vesnic, městeček i měst podle jednotlivých panství a tehdejších krajů sloužící pro daňové účely v Čechách z roku 1654. Berní rula vznikla na základě usnesení Českého sněmu z roku 1652 a navazuje na Soupis poddaných z roku 1651. Obdobný soupis pro moravu se nazývá lánový rejstřík.
čtvrtláník - držitel zemědělské půdy o ploše 1/4 lánu (tj. více než cca 4 ha), na které hospodařil. Čtvrtina lánu byla hranice mezi sedlákem a chalupníkem. Kdo měl méně než 1/4 lánu polí, nebyl vesnickou komunitou vnímán jako sedlák.
domkař - majitel domku a malé výměry půdy (malého hospodářství do výměry cca 4 ha), která nestačí k obživě. V pozdějším období majitel domku bez půdy. Hlavním zdrojem obživy domkařů bylo řemeslo nebo námezdní práce.
domovský list - úřední doklad dosvědčující domovské právo k určité obci
domovské právo - představovalo právo na nerušený pobyt v dané obci a na důchodové nebo chudinské zaopatření. Jednalo se o právní institut, který spojoval osobu s konkrétní obci. Toto právo bylo možno získat povětšinou dědičně - dle místa narození, sňatkem, udělením obecním úřadem (např. po delším trvalém pobytu v místě), získáním úředního postu (např. četník). Institut vznikl v českých zemích v souvislosti se zavedením obecní samosprávy v roce 1849 a platil do konce roku 1948.
familiant - v době pozdního feudalismu slovem označován nájemce panské půdy (nebo drobné usedlosti), který má na půdu dědičné právo. Označení vzniklo v 18. století rozdělením panských dvorů (za raabizace) v dědičný nájem.
fojt - viz rychtář
genealogie - (řec. génos, lat. genus = rod) je pomocná věda historická o vztahu mezi lidskými jedinci, který vyplývá z jejich společného rodového původu a o důsledcích příbuzenských vztahů.
generace - (lat. generare = plodit, rodit) skupina lidí přibližně stejného stáří. Délka 1 generace je dána délkou časového úseku (v rocích) mezi narozením jedince a okamžikem narození jeho potomka. Průměrná délka trvání jedné lidské generace je proměnná a trvá cca 25 let.
grunt - (německy grunt = pozemek nebo půda) slovem označován selský statek (usedlost)
gruntovní kniha - pozemková kniha, ve které se zaznamenávaly především nemovitý poddanský majetek. Začaly vznikat v 15 století a vedly se až do r. 1849. Knihy byly vedeny vrchnostenskými kancelářemi jako knihy veřejné. Knihy byly vyhotovovány pro celá panství, později podle jejich rychet, samostatných obcí nebo i pro jednotlivé usedlosti. Zachycují jména držitelů gruntů, jejich manželek, rodičů, dětí, sourozenců, částečně charakterizují hospodářství a uvádějí velikost povinných plateb a závazků. Objevují se v nich často také zápisy svatebních smluv, kšafty, záznamy o darech kostelům či placení záduší, zápisy o trzích s usedlostmi - koupě, prodej, převod, apod.
hofer - podruh, nájemník
chalupník - drobný zemědělec; držitel menší usedlosti než sedlák; usedlost nebyla vybavena potahem
kšaft - poslední vůle, závěť, testament, pořízení pro případ úmrtí
láník - nebo také sedlák - držitel zemědělské půdy, na které hospodařil. Plošná velikost 1 lánu odpovídá cca18 ha. Podle velikosti polí se sedláci dělili na celoláníky, půlláníky, čtvrtláníky.
lánový rejstřík - jedná se obdobu české berní ruly. Je to nejstarší dochovaný moravský katastr poddanských usedlostí a pozemků (vznikl během tzv. druhé lánové vizitace v letech 1669-1679) z nichž se platila berně nebo kontribuce.
lán - stará plošná míra. Její velikost byla různá. Zemský lán činil cca 18,3 ha.
matrika - (z lat. matrix, matice, kmen) je úřední kniha sloužící k evidenci narození, sňatků a úmrtí lidí. Vedení matrik nařídil tridentský koncil r. 1563. V Čechách bylo o vedení matrik rozhodnuto na pražské synodě roku 1605, na Moravě na olomoucké synodě již roku 1591.
mrtvý bod - rodopisný výraz pro hranici, za kterou se nelze dostat dál z důvodu nedostatku pramenů.
onomastika - onomatologie - jazykověda nauka o vlastních jménech zabývájící se jejich vznikem, způsobem tvoření, obsahem (někdější významem), rozšířením i povahou. Onomastika se rozděluje na :
podruh - nebo také čeledín byl námezdní zemědělský pracovník bez nemovitého majetku, který bydlel v nájmu u sedláka
pokolení - skupina osob vzájemně spjatá dobou, ve které žijí a odvozující svůj původ od společného předka. Délka 1 pokolení je dána délkou časového úseku (v rocích) mezi narozením jedince a okamžikem narození jeho potomka. Průměrná délka pokolení je proměnná a trvá cca 25 let.
půlláník - držitel zemědělské půdy o ploše 1/2 lánu (tj. cca 9 ha), na které hospodařil.
podsedník - podsedek - označení člověka, který měl pronajatý kousek pozemku (zahrady) u většího sedláka za což mu platil nájem.
rodokmen - sleduje všechny potomky (syny a dcery) výchozí osoby (zakladatele) pouze v mužské linií (po meči), pokud jsou manželskými potomky mužů pocházejících z manželství zakladatele. Společným znakem je příjmení a pokrevenství. Patří sem rovněž : potomci neprovdaných dcer, potomci mužů, kterým byla povolena změna příjmení a nebo přijali příjmení nevěsty. Do rodokmenu nepatří : nemanželské děti synů, děti vdaných dcer, adoptivní děti, nemanželské děti do rodu vdaných žen.
rodopis - genealogie
rozrod - obsahuje všechny potomky výchozí osoby (resp. společného páru). Do rozrodu jsou zařazeni všichni potomci (muži i ženy) v přímé linií pokrevenství jak po meči tak po přeslici (bez ohledu na příjmení) k výchozímu předku (zakladateli rodu). Rozrod poskytuje přehled o genealogických vazbách v rámci rodu. Do rozrodu patří i nemanželské děti (syni i dcery) a jejich potomci. Nepatří sem však děti adoptované.
raabizace - metoda vypracována F. A. Raabem (dvorním radou za panování Marie Terezie), podle níž byla provedena poddanská a pozemková reforma. Metoda byla založena na rozdělení (parcelaci) vrchnostenské půdy mezi poddané, kteří byli na pozemku v dědičném nájmu (sedláci byli často nazývani familianti). Tím odpadla robota a sedláci místo ní odváděli vrchnosti peněžité dávky. Reforma byla vyzkoušena nejdříve v Čechách (zahájeno r. 1775), kde byla provedena celkem na 105 panstvích. Po té byla provedena v dalších zemích v Dolním Rakousku (1775), na Moravě (1777), ve Štýrsku (1778) a v Haliči (1782).
rychtář - v době středověku soudní a správní úředník města nebo vesnice. Do své pozice mohl být dosazen vrchnosti resp. panovníkem nebo mohl být volen popřípadě se mohlo jednat o dědičnou pozici v jednom rodě. Rychtář mohl mít na starosti zároveň i několik vsí. Mezi práva a povinosti rychtáře patřilo nižší soudnictví, správní funkce, ručil za dodržování práva a příkazu vrchnosti, vybírání daní, poplatků, atd.. Rychtáři drželi rychtu - dům s různými hospodářskými především berními úlevami. V některých oblastech se pro rychtáře užíval výraz : richter, šoltys, fojt.
robota - v době feudálního systému bezplatná práce poddaných pro vrchnost. V pozdější době byla nahrazována peněžními nebo naturalními platy.
šafář - (z německého der Schaffer) označení pro správce na zemědělském hospodářství feudálního panství, který organizoval a dozíral na práce čeledi na panském dvoře.
testament - viz kšaft
urbář - (lat. urbarium) - je soupis povinností poddaných vůči vrchnosti (soupis poddanských peněžních a naturálních dávek a robotních povinností)
výminkář (vyměnkář) - v dnešní terminologií důchodce; člověk žijící v části domu vymezené pro staré rodiče - na výminku
vývod - zahrnuje všechny předky výchozí osoby (střena), tzn. rodiče, prarodiče, rodiče prarodičů, atd., kteří jsou v přímé linií pokrevenství po meči i po přeslici. Při vytváření vývodu se postupuje ze současnosti zpět do minulosti po všech jeho liniích a to jak mužských tak ženských. Vývod zaznamenává rodičovské dvojice přičemž sňatek párů není podmínkou pro zařazení do vývodu. Počet osob se každou zařazenou generací zvětšuje geometrickou řadou (1-2-4-8-16-32-64-128-atd.)