jar-nej - ABECEDNÍ SEZNAM JMEN

Něco z fotogalerie

Kalendář

17. 02. 2026


	Po	Ut	St	Ct	Pa	So	Ne
1 \|							1
2 \|	2	3	4	5	6	7	8
3 \|	9	10	11	12	13	14	15
4 \|	16	17	18	19	20	21	22
5 \|	23	24	25	26	27	28

Hodiny

Unix time

Statistiky

Zpět

berní rula - (staročeské berně znamená daň) představuje první úplný soupis a popis všech obcí, vesnic, městeček i měst podle jednotlivých panství a tehdejších krajů sloužící pro daňové účely v Čechách z roku 1654. Berní rula vznikla na základě usnesení Českého sněmu z roku 1652 a navazuje na Soupis poddaných z roku 1651. Obdobný soupis pro moravu se nazývá lánový rejstřík.

čtvrtláník - držitel zemědělské půdy o ploše 1/4 lánu (tj. více než cca 4 ha), na které hospodařil. Čtvrtina lánu byla hranice mezi sedlákem a chalupníkem. Kdo měl méně než 1/4 lánu polí, nebyl vesnickou komunitou vnímán jako sedlák.

domkař - majitel domku a malé výměry půdy (malého hospodářství do výměry cca 4 ha), která nestačí k obživě. V pozdějším období majitel domku bez půdy. Hlavním zdrojem obživy domkařů bylo řemeslo nebo námezdní práce.

domovský list - úřední doklad dosvědčující domovské právo k určité obci

domovské právo - představovalo právo na nerušený pobyt v dané obci a na důchodové nebo chudinské zaopatření. Jednalo se o právní institut, který spojoval osobu s konkrétní obci. Toto právo bylo možno získat povětšinou dědičně - dle místa narození, sňatkem, udělením obecním úřadem (např. po delším trvalém pobytu v místě), získáním úředního postu (např. četník). Institut vznikl v českých zemích v souvislosti se zavedením obecní samosprávy v roce 1849 a platil do konce roku 1948.

familiant - v době pozdního feudalismu slovem označován nájemce panské půdy (nebo drobné usedlosti), který má na půdu dědičné právo. Označení vzniklo v 18. století rozdělením panských dvorů (za raabizace) v dědičný nájem.

fojt - viz rychtář

genealogie - (řec. génos, lat. genus = rod) je pomocná věda historická o vztahu mezi lidskými jedinci, který vyplývá z jejich společného rodového původu a o důsledcích příbuzenských vztahů.

generace - (lat. generare = plodit, rodit) skupina lidí přibližně stejného stáří. Délka 1 generace je dána délkou časového úseku (v rocích) mezi narozením jedince a okamžikem narození jeho potomka. Průměrná délka trvání jedné lidské generace je proměnná a trvá cca 25 let.

grunt - (německy grunt = pozemek nebo půda) slovem označován selský statek (usedlost)

gruntovní kniha - pozemková kniha, ve které se zaznamenávaly především nemovitý poddanský majetek. Začaly vznikat v 15 století a vedly se až do r. 1849. Knihy byly vedeny vrchnostenskými kancelářemi jako knihy veřejné. Knihy byly vyhotovovány pro celá panství, později podle jejich rychet, samostatných obcí nebo i pro jednotlivé usedlosti. Zachycují jména držitelů gruntů, jejich manželek, rodičů, dětí, sourozenců, částečně charakterizují hospodářství a uvádějí velikost povinných plateb a závazků. Objevují se v nich často také zápisy svatebních smluv, kšafty, záznamy o darech kostelům či placení záduší, zápisy o trzích s usedlostmi - koupě, prodej, převod, apod.

hofer - podruh, nájemník

chalupník - drobný zemědělec; držitel menší usedlosti než sedlák; usedlost nebyla vybavena potahem

kšaft - poslední vůle, závěť, testament, pořízení pro případ úmrtí

láník - nebo také sedlák - držitel zemědělské půdy, na které hospodařil. Plošná velikost 1 lánu odpovídá cca18 ha. Podle velikosti polí se sedláci dělili na celoláníky, půlláníky, čtvrtláníky.

lánový rejstřík - jedná se obdobu české berní ruly. Je to nejstarší dochovaný moravský katastr poddanských usedlostí a pozemků (vznikl během tzv. druhé lánové vizitace v letech 1669-1679) z nichž se platila berně nebo kontribuce.

lán - stará plošná míra. Její velikost byla různá. Zemský lán činil cca 18,3 ha.

matrika - (z lat. matrix, matice, kmen) je úřední kniha sloužící k evidenci narození, sňatků a úmrtí lidí. Vedení matrik nařídil tridentský koncil r. 1563. V Čechách bylo o vedení matrik rozhodnuto na pražské synodě roku 1605, na Moravě na olomoucké synodě již roku 1591.

mrtvý bod - rodopisný výraz pro hranici, za kterou se nelze dostat dál z důvodu nedostatku pramenů.

onomastika - onomatologie - jazykověda nauka o vlastních jménech zabývájící se jejich vznikem, způsobem tvoření, obsahem (někdější významem), rozšířením i povahou. Onomastika se rozděluje na :

antropomastika - nauku o jménech živých bytostí (součásti je i antroponyma - nauka o vlatních jménech člověka nebo skupiny lidí)
toponomastika - nauka o jménech zeměpisných
chrématonomastika - nauka o jménech věcí

ohlášky – svatební ohlášky – byly zavedeny nařízením 4. lateránského koncilu. Jedná se o institut zjišťování, zda neexistují překážky uzavření sňatku mezi ženichem a nevěstou. Byly překážky nepřekonatelné (např. existující manželství snoubenců nebo příliš blízké příbuzenství) a překážky překonatelné (např. pokrevní nebo švagrovská spřízněnost) pomocí církevního (zpravidla biskupského) dispenzu tzn. prominutí. Ohlášky snoubenců se zapisovaly do zvláštních knih – knihy ohlášek. Před svatbou byly předepsány troje ohlášky (při třech nedělních nebo svátečních bohoslužbách za sebou jdoucí ve farním kostele).

podruh - nebo také čeledín byl námezdní zemědělský pracovník bez nemovitého majetku, který bydlel v nájmu u sedláka

pokolení - skupina osob vzájemně spjatá dobou, ve které žijí a odvozující svůj původ od společného předka. Délka 1 pokolení je dána délkou časového úseku (v rocích) mezi narozením jedince a okamžikem narození jeho potomka. Průměrná délka pokolení je proměnná a trvá cca 25 let.

půlláník - držitel zemědělské půdy o ploše 1/2 lánu (tj. cca 9 ha), na které hospodařil.

podsedník - podsedek - označení člověka, který měl pronajatý kousek pozemku (zahrady) u většího sedláka za což mu platil nájem.

příjmí – neboli přízvisko je označení jednotlivých osob se stejným křestním jménem v době před zavedením příjmení. Příjmí nebylo dědičné, ustálené ani závazné. Jedna osoba mohla mít během života několik příjmí. Rovněž v jeden okamžik mohla jedna osoba užívat více příjmí najednou. Z přijmi se mnohdy vyvinulo příjmení.

příjmení – příjmení se vyvíjela od cca 14. století. Mnohdy se vyvinula z příjmí. V rakouské říši vč. českých zemí povinné používání druhého jména (příjmení) zavedl císař Josef II. patentem vydaným 1.11.1786, kterým ustálil užívání druhého jména. Druhé jméno se tím stalo povinné a dědičné. Manželka měla nabývát příjmení po manželovi a děti po otci čímž se mělo zabránit svévolnému a chaotickému pozměňování jmen.

rodokmen - sleduje všechny potomky (syny a dcery) výchozí osoby (zakladatele) pouze v mužské linií (po meči), pokud jsou manželskými potomky mužů pocházejících z manželství zakladatele. Společným znakem je příjmení a pokrevenství. Patří sem rovněž : potomci neprovdaných dcer, potomci mužů, kterým byla povolena změna příjmení a nebo přijali příjmení nevěsty. Do rodokmenu nepatří : nemanželské děti synů, děti vdaných dcer, adoptivní děti, nemanželské děti do rodu vdaných žen.

rodopis - genealogie

rozrod - obsahuje všechny potomky výchozí osoby (resp. společného páru). Do rozrodu jsou zařazeni všichni potomci (muži i ženy) v přímé linií pokrevenství jak po meči tak po přeslici (bez ohledu na příjmení) k výchozímu předku (zakladateli rodu). Rozrod poskytuje přehled o genealogických vazbách v rámci rodu. Do rozrodu patří i nemanželské děti (syni i dcery) a jejich potomci. Nepatří sem však děti adoptované.

raabizace - metoda vypracována F. A. Raabem (dvorním radou za panování Marie Terezie), podle níž byla provedena poddanská a pozemková reforma. Metoda byla založena na rozdělení (parcelaci) vrchnostenské půdy mezi poddané, kteří byli na pozemku v dědičném nájmu (sedláci byli často nazývani familianti). Tím odpadla robota a sedláci místo ní odváděli vrchnosti peněžité dávky. Reforma byla vyzkoušena nejdříve v Čechách (zahájeno r. 1775), kde byla provedena celkem na 105 panstvích. Po té byla provedena v dalších zemích v Dolním Rakousku (1775), na Moravě (1777), ve Štýrsku (1778) a v Haliči (1782).

rychtář - v době středověku soudní a správní úředník města nebo vesnice. Do své pozice mohl být dosazen vrchnosti resp. panovníkem nebo mohl být volen popřípadě se mohlo jednat o dědičnou pozici v jednom rodě. Rychtář mohl mít na starosti zároveň i několik vsí. Mezi práva a povinosti rychtáře patřilo nižší soudnictví, správní funkce, ručil za dodržování práva a příkazu vrchnosti, vybírání daní, poplatků, atd.. Rychtáři drželi rychtu - dům s různými hospodářskými především berními úlevami. V některých oblastech se pro rychtáře užíval výraz : richter, šoltys, fojt.

robota - v době feudálního systému bezplatná práce poddaných pro vrchnost. V pozdější době byla nahrazována peněžními nebo naturalními platy.

šafář - (z německého der Schaffer) označení pro správce na zemědělském hospodářství feudálního panství, který organizoval a dozíral na práce čeledi na panském dvoře.

testament - viz kšaft

urbář - (lat. urbarium) - je soupis povinností poddaných vůči vrchnosti (soupis poddanských peněžních a naturálních dávek a robotních povinností)

výminkář (vyměnkář) - v dnešní terminologií důchodce; člověk žijící v části domu vymezené pro staré rodiče - na výminku

vývod - zahrnuje všechny předky výchozí osoby (střena), tzn. rodiče, prarodiče, rodiče prarodičů, atd., kteří jsou v přímé linií pokrevenství po meči i po přeslici. Při vytváření vývodu se postupuje ze současnosti zpět do minulosti po všech jeho liniích a to jak mužských tak ženských. Vývod zaznamenává rodičovské dvojice přičemž sňatek párů není podmínkou pro zařazení do vývodu. Počet osob se každou zařazenou generací zvětšuje geometrickou řadou (1-2-4-8-16-32-64-128-atd.)

ztráta předka – je stav, kdy badatel v určitém bodě „ztratí“ jednu linii pra (pra pra …) rodičů (předků), tím, že narazí na stejného předka ve více liniích. Tento stav je způsoben tím, že sňatek uzavřou příbuzní (i velmi vzdálení příbuzní). Může se jednat např. o bratrance a sestřenici nebo také o 4x prabratrance a 3x prasestřenici.

živá matrika – je označení pro matriku, do které se stále zapisuje nebo matrika, která obsahuje záznamy mladší 100 let (matriky narozených) nebo 75 let (matriky oddaných a zemřelých). Tyto matriky jsou uloženy na matričních úřadech a nejsou veřejně přístupny. Do takové matriky je přístup omezen a umožněn pouze osobám dle příslušného zákona.